Kemal Handan:THE WORDS
Kemal Handan: OPAS BRILLE
Helena Horvat: ŽIVOTE KAKO TE VOLIM
/ŽIVOTE – JAK TĚ MILUJI!

Jagoda Iličić: Menuett
Mensur Ćatić: DE BELLO GALLICO
Sabahudin Hadžialić: GAVIOTA JONATHAN LIVINGSTON
Anto Zirdum: VIRTUAL VOYEURISM
Milica Šćepanović: Bol za domovinom
Anto Zirdum: NIE MEHR WIEDER
Anto Zirdum: Schale Würze der Einsamkeit
Sabahudin Hadžialić: POLITICUS UBER ALLES
Samira Begman: ŠAPUTANJE SRCA//
 Das Flüstern des Herzen
Jasmina Hanjalić:Mio fratello è finalmente tornato
Jasmina Hanjalić:EVERYWHERE
Fabijan Lovrić: Mãe Gea
Jasmina H. Hanjalić DANI/DAYS
Danja ĐOKIĆ: Reggeli Ilijával
Jasmina HANJALIĆ: I WILL BURNOUT FOR YOU

Drago mi je da sam se našla među ovim divnim 
eminentnim književnicima..
Moja pjesma:

 ŽIVOTE KAKO TE VOLIM

Otkad znam za sebe svi su mi govorili da život nije lak,
ako nam se sve „karte“ poslože kako treba isplati se živjeti.
Život je poput rijeke koja nas nosi.
Mami nas svojom ljepotom, željom da uđemo na splav,
opušteni bez straha da nas ponese struja izazova
ne znajući  gdje će nas struja odnijeti.
Bezbrižni ...bez straha puni iluzija dolazim do prepreke.
Rijeka se počinje račvati, kojim putem krenuti.
Tko zna što nas čeka na kraju, mirno ušće 
ili brzaci koje treba savladati.
Možda naiđemo na slapove koje nas vode u poniranje
i neizvjesnost preživljavanja.
Da li se prepustiti ili se boriti sa sudbinom koja 
nameće svoja pravila.
Pitamo se… da li je veći emotivni i tjelesni pad.
Što doživljavamo u trenutku emotivnog pada,
a što u trenutku fizičkog pada.
Činjenica je da samo mislima letimo kao feniksi 
čekajući  da se izdignu iz bilo kakvog „pepela“,nesagorivši,
oslobađajući ludost koja prolijeće našim mislima.
Uzdigavši se iz pepela, pomislimo da li smo se uzdigli 
iz fatamorgane ili  je činjenica da je život lijep bez 
obzira na svoje prepreke i strahove,
uzdizanja i padanja...misleći da je kraj puta.
Osvrćemo se u nadi da je to samo jedna plovidba u nizu
 koja nam je otvorila oči,podarila život i trenutke radosti,
 sagledavši i drugu stranu sumornog
previranja i želje za borbom koju nam nameće život…

By Helena Horvat ( KORAK u ŽIVOT)


ŽIVOTE -  JAK TĚ MILUJI!

Odjakživa mi všichni říkali, že život není snadný,
jestli vsadíme na správnou kartu, vyplatí se žít.
Život je jako řeka, která nás nosí.
Láká nás svou krásou, touhou nalodit se na vor 
bez strachu, že nás odnese proud vyzývání,
neznající, kam nás proud odnese.
Bezstarostní... bez obav, plni iluzí blížíme se k překážce.
Řeka  se dělí na ramena, kterou cestou se máme dát.
Kdoví, co nás čeká na konci, klidné ústí, nebo peřeje,
  kterou máme zvládnout.
Možná je před námi vodopád, který nás smete do
 hlubin a nevíme, zda ůstaneme živi.
Máme se vzdát, nebo bojovat s osudem, 
který nám diktuje svoje pravidla.
Ptáme se... zdali je větší emotivní či tělesný pád.
Co prožíváme ve chvíli emotivního pádu
 a co ve chvíli fyzického pádu.
Skutečnost je, že jen naše myšlenky letí jako Fénix, 
čekajíce,že se znovu zrodí z jakéhokoli „popela“,
že neshoří, osvobozujíce bláznovství, 
které prolétá naší myslí.
Vstanouce z popele, přemýšlíme, zda jsme se 
zvedli z faty morgany nebo zda je skutečně život krásný
 bez ohledu na všechny překážky a strachy,
vzestupy a pády v domnění, že jsme na konci cesty.
Ohlížíme se v naději, že je to pouze jedna z plaveb,
 která nám otevřela oči,darovala život,
 okamžiky radostia přitom vidíme i druhou stranu chmurného
neklidu a touhy po boji, který nám přináší život...

Prevela na češki: Kvjeta Fiala, prof.